Automatické větrání a/nebo teplovzdušné topení je prima věc. Je to pohodlné, když se automatika stará o výměnu vzduchu, udržování vlhkosti a zpětné získávání tepla z odpadního vzduchu. Nicméně vzduchotechnika, tak jak se standardně dodává, má i značné nevýhody. Když pominu závislost na energii, tak jedním z nich je „likvidace“ záporných iontů…. … V plastovém či…
Vhodně zaregulované teplovodní, či elektrické podlahové topení je příjemné tím, jak rovnoměrně prohřívá místnost a zamezuje „studeným nohám“. Ale zároveň vytváří umělé geopatogenní zóny. Navíc, když je špatně zaregulované s vyšší teplotou povrchu nášlapné vrstvy podlahy, způsobuje otoky nohou, nebo aspoň pocit, že máte „nohy jako konve“. Postupně jsem dospěl k názoru, že je vhodnější…
Při koupeli a sprchování se v běžných koupelnách (minimálně v chladném období) sráží voda na okně, zrcadle a dalších chladných, vodu nepohlcujících, materiálech (kování,…). Toto srážení par a vzdušné vlhkosti lze zmírnit, nebo úplně zamezit použitím hliněných omítek, cihel (nepálených i pálených) a masivního dřeva na stěnách či stropě. Hlína, či nepálená hlína je v…
Naštěstí se většina dřevostaveb staví s difuzně otevřenou konstrukcí. Tedy konstrukce může směrem od interieru odvětrávat/vysichat/“dýchat“. To znamená, že vlhkost z konstrukce může materiály prostupovat ven. Když už se rozhodnete stavět s difuzně otevřené konstrukce kde je aplikována parobrzda/ jinak parozábrana, pak je potřeba tuto vrstvu proti volnému prostupu vlhkosti pečlivě provést. Jednotlivé přesahy, průchody…
Nízká akumulace tepla a tedy s tím spojené větší výkyvy interierové teploty jsou neduhem běžných dřevostaveb. Skladby konstrukcí jsou navrhovány tak, aby v/na konstrukci byl co největší podíl tepelné izolace a bylo tak dosaženo požadovaných nízkých hodnot prostupu tepla při co nejslabší obvodové zdi. Stejně tak je tomu i v domě, který jsem postavil a…