Stále se setkávám s názory, že dřevo je potřeba pořádně natřít barvou, uzavřít ho lakem apod., aby se k němu nedostala voda a mělo dlouhou životnost. Takže kutilové a realizační firmy natírají a „ošetřují“ dřevo co to dá. A jaké mohou být výsledky takové snahy? Posuďte sami…
Když se použije lak, nebo lazura na dřevo (teď mám na mysli hlavně běžné, cenově dostupné dřeviny jako smrk, borovice, modřín, jedle,…), které je namáháno povětrnostními vlivy, dochází brzy k rozpadu a hnilobě dřeva. Čím hlavně je to způsobeno? Proč když natíráte jako „zběsilý“ si moc nepomůžete?
Dřevo je přírodní materiál, „pracuje“ a „žije“, ikdyž strom, ze kterého pochází, je již dávno pokácený. Mění svoji vlhkost a s ní i svůj objem. To způsobí, že všechny laky a lazury (hlavně ty silnovrstvé) brzy popraskají a odlupují se po šupinkách. Prasklinami může ke dřevu více vody, ale natřené plochy jsou velké a brání rychlému vysychání dřeva. Dochází k hnilobě, dřevo napadají houby a plísně.
OLEJE A VOSKY
Když se mě klient ptá, jaký nátěr bych použil, navrhuji materiál na bázi olejů a vosků. Tak, aby dřevo bylo chráněno, aby se do něj ochranný materiál „vpil“ co nejhlouběji, ale přitom mohlo volně „dýchat“, přijímat a uvolňovat vlhkost. Oleje a vosky brání extrémnímu průniku vlkosti do dřeva, a tak nedochází k velkému zvýšení vlhkosti, která by byla příčinou zvýšeného rizika napadení a hniloby, ale ponechávají dřevu volnost k přijímání a uvolnění mírné vlhkosti.
Další výhodou olejů a vosků je to, že když je po čase potřeba obnovit nátěr, nemusí se ten původní pracně odstraňovat. Zkrátka se jen povrch adekvátně očistí (od špíny a prachu) a natře :o).
POZOR: Při natírání oleji je potřeba přesně dodržovat doporučené postupy! Osobně se hlavně držím dvou zásad: jednu hodinu po nátěru setřít suchým hadrem nevsáknutou část oleje!; hadry nasáklé setřeným olejem ukládám na místa (před jejich likvidací), kde nevadí jejich samovznícení!!!